Bohemie maraton 2004 – závodnické review

Nemůžu si pomoct, ale ta novoborská Bohemka uvařila znovu pěknej závod – tak přesně s těmito myšlenkami jsem posilněn 3 „kousky“ opouštěl cyklistický ovál – epicentrum celé akce. S Drásalem je neodmyslitelně spojen areál Žopy, Král probíhá na fotbalovém stadióně v Klatovech a Bohemka má ovál.

Nutno konstatovat, že největší devizou celé akce bylo jistě počasí, jehož byl Leoš abonentem. Letos již bylo deštivě blátivých akcí opravdu dost. Není děsivější kombinace než zaplacené startovné a déšť od samého rána. Čas startu stanovený na 11hod. je rozumnou volbou.

Po drobných organizačních problémech způsobených neukázněným parkováním jednoho z účastníků, konečně zazněla „salva“ z kvéru starosty p. Lacka a celý cca. 250hlavý balík se jal svižného pohybu za vodícím autem Městské Policie, které razilo cestu novoborskou sobotní dopravní špičkou. Po necelých 300m došlo k první nepříjemné „smotce“ několika závodníků u kostela, a k další v rychlém nájezdu do terénu – bikeři jsou nepoučitelní. Pravidlo vyvarování se podobných excesů zní: „jet na špici“ – jenže, když si toto řekne každý….Poté nic nebránilo samotnému závodění, úvodní kilometry vedly po široké šotolinovce romantickým Údolím Samoty, tudíž předjíždění nečinilo větších problémů. Na špici závodu se od samého začátku usadila 4-5 člená skupinka tvořená Kálesem (Delfi), Netíkem, domácími Povondrou a Kubátem.

Trať byla celý týden zkrápěna vydatnými srážkami, což činilo některým závodníkům komplikace. Osobně jsem přejel přes výplet Authora Versuse upadnuvšího závodníka přede mnou, ba co více, poprvé v životě jsem přejel člověka, oním nešťastníkem byl v kluzkých kolejích lehnoucí Arnie na svém pohupujícím se Epicovi, naštěstí se nikomu nic nestalo, odmyslím-li fakt, že jsem zaryl své WCS rohy od Toma Ritcheyho hluboko do země a došlo k odření pozérské nálepky:-) – už to VELO číst nebudu!!!

V kamenitém sjezdu na úbočí Ortelu jsem spatřil lepícího Jonáše (rozuměj Lukáše Povondrovic), který svým agresivním pojetím jízdy na samotné únosnosti rizika (pozn. autora k čemuž do jisté míry přispěl rozchod s dlouholetou přítelkyní) prorazil svůj Tubeless hroznýší Hatyšon. Škodolibě jsem si vybavoval, kolik „bohemáků“ ještě zbývá:-). Euforie netrvala dlouho, neboť mě Jonáš strojovým tempem po cca. 5 min hravě dojel a v prvním kopci mi ukázal zadní partie svého dresu.

Dalším fragmentem, který si vybavuji je opravdu dosti nešikovně umístěná občerstvovací stanice, v mírném sjezdu a do zatáčky, jel jsem pouze s jedním bidonem, který už tehdy zel prázdnotou, uzmul jsem pouze kelímek, jehož obsahem jsem se polil a bylo mi nadevše jasné, že bude „žíža“.

Míjím „prázdného“ Armiho a jeho request v podobě bombičky nebo pumpy nedokáži uspokojit, v dresu mám pouze prázdnou tubu od gelu. V táhlém stoupání na Svojkov šněruji vozovku, ha Lukáš Kubata, snažím se vypadat v pohodě, užívajíc si cyklo-výlet na 180 tepech, otírám nudle. Na Slavíček je to turistika, vybavují se mi bahnivé chvíle, které jsem v protisměru zažíval na pohárovém Českolipském marathonu. Následuje nebezpečný sjezd do Sloupu, ve stráni tlejí „bohudík“ nudící se kameničtí záchranáři. Menší zrada v podobě ostré pravé do kopce před sloupským krchovem je trochu naštvání hodná, dávám „malou“ a dupu. Sjezd okolo dětského tábora jedu na max, to aby tatík pořadatel hovící si v oněch místech, mohl být na svého synátora pyšný:-). V Radvanci po levici míjím domek, na jehož zahradě se skví vozový park v hodnotě šesticiferných řádů, bylo to Maserati nebo Aston Martin?

Dojezd zpět do areálu klasika, rozbitá cesta od koňských kopyt (v ten okamžik se vidím první ve frontě u Staňků na koninu), strom padlý přes cestu překonávám flopem, v posledním kamenitém výjezdu fixuji svůj pohled na Michelina přede mnou, nesmí mi odjet. Sprint po oválu je již v pohodě, ještě, aby mě David Adam změřil a je po všem.

Resumé: jezdivá trasa, AVG 167 tepů za minutu, MAX 185, utvrzení v názoru, že bikeři v lese natropí nejméně škod (viz. 200 m hrůzně bahnivého lesního úseku), další body do Pekla Severu, nejsem úplně zbouranej a večer vzhůru do Kytlic na festival Barvy Léta.

Autor: -AS-

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *