Mountainbike.cz

Ergomo - řeč grafů

Data ze svého prosincového soustředění na Grand Canarii na svém Ergomu nasbíral a nám k veřejnému rozpitvání věnoval panující mistr republiky a vítěz Top Ten Pelotonu, závodník PSK Whirlpool Standa Kozubek. A tak zatím co na stránkách Pelotonu si můžete přečíst se Standou o tomto soustředění rozhovor, na stránkách našich vám o stejném pohovoří svou stručnou řečí grafy.

Hlavním důvodem uveřejnění podobných dat není samozřejmě samoúčelná exhibice. Na podobném uceleném souboru záznamů si můžeme ideálně ukázat, kolik informací nám může záznam z wattmetru poskytnout, jak je dokáže vhodný software rozebrat do grafů a co všechno z těchto grafů dokážeme vyčíst. Zároveň je to také ideální příležitost představit software CyclingPeaks (k systému Ergomo přibalený pod názvem ErgoRacer), který se stává jakýmsi novým standardem pro sledování tréninkových dat z wattmetrů a záznamových pulsmetrů.

Software ErgoRacer/CyclingPeaks

Software firmy TrainingPeaks představuje novou generaci specializovaných aplikací pro rozbor tréninků. Předchozí programy, zaměřené především na rozbor tepové frekvence a případně přidružených rychlostí či kadencí, jsou koncipované jednak jako prohlížeče záznamů v jednoduchém zobrazení, vztaženém k časové ose (kolik tepů, otáček v které minutě), jako sekundární funkci mají vestavěný více či méně komfortní tréninkový deník, čerpající z uložených záznamů tepové frekvence a zároveň tyto záznamy spravující. Některé – jak například Precision Performance od Polaru, umožňují (alespoň v mě známých verzích – poslední verzi 5.0 jsem zatím neměl možnost prozkoumat) i určitou průřezovou analýzu, ovšem pouze jednotlivého tréninkového záznamu a jen některých „kanálů“ záznamu. Souhrnný rozbor za delší tréninkové období poskytují pouze sumární – součty a případně průměry či maxima zaznamenaných veličin za celou tréninkovou jednotku či den – tepových frekvencí, kadencí, rychlostí atd.

Koncepce ErgoRaceru je výrazně odlišná. Funkce tréninkového deníku je potlačena na velmi strohé minimum – zejména ti, kdo předtím pracovali s Polarem, mohou být až nepříjemně překvapeni omezeností deníkového rozhraní. Je to proto, že těžiště práce s wattmetrem leží především ve statistických „průřezech“ tréninkovou jednotkou i časovým obdobím – a právě tím se budeme dnes zabývat. Druhou oblastí, ve které je ErgoRacer nedostižný – v prohledávání zobrazení jednotlivých tréninkových záznamů, si necháme na některý z dalších dílů.

Den po dni

Začneme typem grafu, který můžete vidět ve všech typech deníků. Na vodorovné x-ové ose jsou jednotlivé dny (týdny, měsíce – podle toho, co zvolíte jako základní jednotku), na ose svislé je nějaká sumární hodnota (kilometry, hodiny...), obvykle v podobě sloupce.

Jako příklad si prohlédneme graf denních objemů v kilometrech a hodinách. I naprosto neškolený zrak z něj vyčte, že měl Standa napsaný plán o dvou velkých blocích o sedmi a šesti dnech, rozdělený dnem volna. Z dalších grafů později objevíme, že čtvrtý a jedenáctý den byly relativně volnější. Můžeme také vidět, že nejkratší trénink měl 1,5 hodiny a čtyřicet kilometrů, nejdelší bezmála 5,5 hodiny a 140 kilometrů.

Obrázek o soustředění nám pomůže doplnit zobrazení maximálních nadmořských výšek, do kterých se Standa Kozubek dostal – můžeme soudit, že soustředění nebylo primárně zaměřené na trenink v kopcích, ale spíše na udržení základního objemu a určitou silovou přípravu, protože na Grand Canarii je možno se vyšplhat až do výšek okolo 2000 m a zaznamenaných 1310 metrů představuje pouze „první patro“. Navíc se tam kluci podívali jen 2x za celých čtrnáct dní. V této souvislosti se sice obvykle uvádí nikoliv jednotlivá maximálně dosažená maximální nadmořská výška, ale celkové nastoupané metry, toto zobrazení ale ErgoRacer na první pohled neposkytuje, i když z jednotlivého záznamu tréninku ho samozřejmě spočítat dokáže.

Abychom si udělali představu o náročnosti jednotlivých tréninků, vytáhneme si do stejného grafu ještě údaje o průměrném výkonu a měrném výkonu (W/kg). Můžeme vidět, že průměrný výkon se pohyboval mezi 150 a 180 W a nebo chcete li mezi 2 a 2,5 W/kg. Zároveň objevujeme první zajímavou, ale celkem pochopitelnou informaci, a sice, že ani profesionál a mistr republiky není ze železa, protože průměrný silový výkon se s přibývajícími najetými kilometry lehce, ale znatelně snižuje.

Poslední graf sloupcového sumárního typu, který si ukážeme, je průměrný kroutivý moment na středové ose. Tato zřídka uváděná, ale nesmírně zajímavá hodnota nás informuje především o síle, kterou šlapeme do pedálů. Je uvedena v N.m, tedy jednotce pro většinu z nás obtížně uchopitelnou. Pokud si pod tímto pojmem chcete představit cosi hmatatelného, vydělte si jeho hodnotu dvěma a získáte přibližnou „sílu v kilogramech“, kterou závodník působí na pedál v průběhu otáčky klikou. Z grafu můžeme vyčíst, že se v průběhu soustředění hodnota pohybovala od 24 N.m (tedy cca 12 kg) na začátku až po 20 N.m (cca 10 kg) na konci soustředění. Fakt, že stejně klesal i průměrný výkon potvrzuje teorii o narůstající svalové únavě, zejména ve druhém šestidenním tréninkovém bloku.

Napříč časem

Druhá grafická forma zobrazení dat, kterou dokáže ErgoRacer vytvořit, není tak obvyklá a je trochu náročnější na představivost. Nereprezentuje hodnoty určité veličiny tak, jak šly po sobě v čase, ale nasčítaně za celou jednotku či období. Ve statistice se tomuto zobrazení říká rozložení nebo též distribuce četností. Na ose vodorovné vidíme rozsah hodnot, seskupený do malých podskupin, na ose svislé procentuální podíl, který každá podskupina tvoří z celku. Výsledný útvar vytvořený sloupci různé výšky připomíná v matematicky ideálním případě takzvaného přirozeného rozložení četností siluetu bájné české velehory Říp. 

Z grafů v této podobě sice nepoznáme, jak se vyvíjela výkonnost sledovaného cyklisty v čase, zato se dozvíme daleko přesněji než z grafu založeného na časové ose (ať už u jediného tréninku či sumárního zobrazení časového období), v jaké oblasti tepové frekvence, výkonu atd. se závodník pohyboval po jak velkou část daného období. Relativně nejznámějším takovým grafem je zobrazení rozložení četností TF v jedné tréninkové jednotce, který dokáže vytvořit software Precision Performance od Polaru. ErgoRacer ale umí daleko víc – dokáže takto prozkoumat nejen jediný záznam, ale všechny záznamy za určité období, a to nejen v tepové frekvenci, ale i ve výkonu, kadenci a nebo kroutivém momentu.

Jako první si předvedeme graf rozložení tepové frekvence. Můžete si všimnout, že opravdu připomíná obrys Řípu s nepatrně rozeklaným dvojitým vrcholkem dvou maxim v oblastech, kde se zřejmě Standovi za daných podmínek jezdí nejlépe. Odhadoval bych, že levý a nejvyšší vrcholek odpovídající TF 119-122 je jízda po rovině a po větru, pravý nižší vrcholek s maximem 128-131 spíš proti (vítr to na Kanárech umí...) a všechno, co je od zářezu na pravém úbočí vpravo, tedy od 137 tepů výš, už jsou kopce, ale to je opravdu jen ukázka čtení z grafu bez dalšího zkoumání. Protože má graf pravidelný tvar přirozeného rozložení od 80 do 158 tepů (tam někde můžeme očekávat aerobní práh), jen s nepatrným „ocáskem“ směrem k maximálním TF, můžeme usuzovat, že hlavní náplní soustředění byl objemový trénink ve členitém profilu a silové intervaly, o kterých hovoří Standa v rozhovoru na stránkách Pelotonu, tvořily jen doplňkovou složku.

Druhým grafem tohoto typu je „spektrogram“ kadence. Na první pohled je zřejmé, že ten Říp rozhodně nepřipomíná, leda tak po privatizaci nějakému zahraničnímu kamenolomnému subjektu či jiné ekologicko-geologické katastrofě. Zdůvodnění je jednoduché – objemový trenink jezdí zkušený závodník na svých optimálních otáčkách (zde dva sloupce v rozsahu 80-90). Důvod točit rychleji není zejména na hornatém a větrném ostrově žádný, zato na nízké kadence se dostane mnohem častěji. Pokud bychom měli k dispozici záznam z celé sezóny, viděli bychom, že se díky závodům a rychlým úsekům v tréninku pravé „úbočí“ grafu protáhne a zaoblí, nikdy ale nedosáhne parametrů typických pro přirozené rozložení četností. Stejné by to bylo, kdybyste si nechali od statistického úřadu „vyjet“ například rozložení výplat v populaci – nízkých platů je stejně jako nízkých kadencí vždycky víc než těch vysokých ;-)

A co je oněch 12% kadence 0? Ze sjezdů na Kanárech se opravdu šlapat nemusí...

Posledním distribučním grafem, který si ukážeme, je graf výkonu. Je zjevně daleko víc podobný přirozenému rozložení než spektrum kadence. Opět má ale dva vrcholy – levý se středem okolo 175W a šířkou 100 – 220W a pravý nižší se středem 270W a šířkou 230-300W, které s největší pravděpodobností odpovídají jízdě po rovině (vlevo) a do kopce (vpravo). Navíc se směrem doprava táhne od „úbočí“ nízký „ocas“ až k 800W, vytvořený při intervalech.

Neztraťte pozornost – budeme pokračovat! To be continued...

Související odkazy

 Web autora článku
 Oficiální stránky Ergomo.cz