Mountainbike.cz

Ergomo – zkušenosti uživatele - palubní jednotka

Tak jak je sestava čidel Ergoma na kole téměř neviditelná, „mozku“ systému si všimnete okamžitě. Výpočetní jednotka je více jak dvakrát tak veliká než obvyklé cyklokomputery či sporttestery. Dominují na ní dvě ovládací tlačítka a především celou horní plochu zabírající maticový „černobílý“ displej. Celá jednotka jde jednoduše sejmout – kabeláž odpojíte z fortelné kruhové osmiděrové zásuvky a jednotku poté odjistíte páčkou a stáhnete z ližin objímky. Objímka sama se připevňuje jakýmsi „rychloupínákem“ a díky dvěma pryžovým vložkám je kompatibilní s normálními i oversize řidítky. Jediné, co lze technickému provedení vyčíst, je určitá diskriminace levoruké minority – obě tlačítka jsou na pravé straně displeje a ještě lehce pod jeho úrovní a také celé jednotce více sluší umístění objímky na pravou stranu řidítek – jedině tak se dostane displej pěkně a úhledně nad představec.

Displej

Samotný displej není ani v klidu úplně pustý – o tom, že je jednotka naživu a jen spí, vás kromě loga informuje také polopatické vysvětlení „sleeping“, doplněné verzí aktuálního firmware a nastaveným reálným časem. Ze spánku se jednotka neprobouzí jak je obvyklé pouhým signálem z čidel, ale pouze po stisknutí některého tlačítka. Tahle zdánlivá komplikace má jednu zásadní výhodu, související s funkcemi záznamu. Po probuzení už totiž nemůžete (no, můžete, ale „nesystémově“ - vytažením kabelu) ovlivnit, zda jednotka nahrává záznam nebo jen ukazuje a myslím, že je celkem zbytečné mít v záznamu například tlačení kola po chodbě nebo na závodě popojíždění před startem.

Jakmile už se „palubní počítač“ jednou probudí, zapíná se zcela automatický autostop, který reaguje buď na signál rychlostního, nebo výkonového/kadenčního čidla. K tomu, aby se stopky a tím i záznam spustil, přitom stačí signál z čidla jediného, zatímco k zastavení je třeba, aby stály nohy i zadní kolo. Díky této drobnosti se například nemusíte bát, že po té, co vám v závodě podají jiné zadní kolo bez magnetu, budete bez záznamu a po krátké době i bez ostatních údajů – všechno běží dál, jen souboru s tréninkem budou od té chvíle chybět rychlost a vzdálenost. Existuje dokonce možnost, že si svoje Ergomo budete moci vzít sebou i na spinning a data sebou zase odvést domů a uložit – výrobce má kromě verze ErgomoPro, kterou si představujeme, v programu i verzi Spin, určenou speciálně pro spinningové aparáty

Start a stop autostopu účinkuje prakticky bez prodlevy – to potěší zejména precizní cyklisty, vypínající svoje Polary i na křižovatkách, železničních přejezdech či při nutných technicko-hygienických přestávkách u kraje cest (nesmějte se, ani zdaleka nejsem jediný, kdo má několik mnoho záznamů z Polaru o několik i desítek minut kratších jen proto, že si ho na šraňkách vypnul a zapomněl zase zapnout). A ani v případě, že by se uspala, v zásadě se nic neděje. Software pro vyhodnocení stejně všechny soubory z jednoho dne jako jediný, pouze je v zobrazení ukáže jako „přestřižené“. Takže ani pauzička na kávu, oběd či jedno točené vám záznam tréninku nenaruší.

Zobrazované hodnoty

Co na displeji uvidíte? Jednotka má dvě základní zobrazovací sestavy, přístupné a přepínatelné horním tlačítkem.

• „standardní“ - výkon, tepová frekvence, kadence, rychlost a v dolním řádku stopky
• „vrchařská“ - výkon, aktuální sklon v procentech, nadmořská výška (dalším dosud nezmiňovaným kanálem je totiž i atmosférický tlak) a nastoupané metry (od vynulování stopek).

Krátkým stiskem dolního tlačítka se cyklicky přepíná čtveřice obrazovek statistiky a jedna servisní. Statistiky zahrnují

• obrazovku průměrných a maximálních hodnot - výkon, TF, rychlost, otáčky
• celkové sumy - délka tréninkové jednotky v km, celkové počítadlo kilometrů, odhad spálených kalorií a fyzikální práce
• takzvanou stránku Pro Power se specifickými koeficienty vyjadřujícími relativní náročnost tréninkové jednotky (velmi zajímavé, ale jejich vysvětlení je na samostatný článek)
• informační obrazovka, ukazující stav nabití baterie, zbývající čas pro zápis tréninku, reálný čas a datum a teplotu okolního vzduchu.

Krátce bych se zastavil ještě u spotřebované energie a fyzikální práce – což jak jistě víte není totéž. Vzniká tu totiž jeden docela úsměvný paradox – systém počítá s efektivitou celkové práce cyklisty 22% (což je hodnota veskrze průměrná, profesionálové mají údajně i okolo 30%), ale vzhledem k tomu, že fyzikální práci udává v kJ, zatímco spálenou energii v kcal a převodní faktor je oněch zhruba 4,28, výsledné údaje jsou číselně takřka totožné...

Všechny údaje jsou vymalované v podobě důkladných, asi centimetr a půl vysokých, centimetr širokých a pěkně vypasených číslic, kontrast displeje je nastavitelný a navíc je možno dlouhým stiskem horního tlačítka displej nakrátko podsvítit. Jak ti, kteří se na svět dívají skrze skla dioptrických brýlí, tak noční jezdci tedy budou jistě spokojeni.

Dlouhým stiskem dolního tlačítka vstoupíte do dalších submenu. Poněkud nesourodá sestava nabídek obsahuje zapnutí režimu intervalů, vynulování cyklokomputeru a vstup do dalších nastavení.

Záznam intervalů

Záznam intervalů je obdoba polarovského červeného tlačítka – na displeji v tu dobu můžete přepínat buď základní obrazovku nebo obrazovku intervalu, kde běží samostatné stopky a je vidět pořadí intervalu. Ukončení intervalu se zapíše do záznamu tréninku a na obrazovce uvidíte jeho základní sumář. Celé mi to na první pohled připadalo trochu neobratné – jednoduchý stisk červeného oválu ve chvíli, kdy potřebuji, jak jsem zvyklý z Polaru, mi přišel praktičtější – až do chvíle než jsem si to v praxi poprvé vyzkoušel. A povím vám, kam se hrabe Polar! Práce s intervaly je na Ergomu natolik obsáhlá, že si zaslouží vlastní podkapitolku.

Vynulování cyklokomputeru slouží k resetu stopek, denních kilometrů, průměrů a dat ProPower. Záznamů tréninků uložených v paměti jednotky se toto nulování nedotkne – k těm se totiž přes vlastní displej a ovládací prvky „palubního počítače“ nemůžete vůbec dostat. Prohlížení a mazání souborů je možné pouze přes PC a program ErgoRacer, nebo jiný, který s jednotkou dokáže komunikovat. Tuhle volbu rozhodně nepovažuji za nejšťastnější, i vzhledem k tomu, že je software ErgoRacer registrací vázaný striktně na jeden počítač a pokud si ho nenainstalujete na svůj notebook, ale na klasické PC, nedokážete například na soustředění s uloženými daty jakkoliv pracovat.

Menu nastavení je poměrně obsáhlé. Kromě set-upu parametrů senzorů – kalibrace, obvod kola apod. (jednotka si pamatuje parametry až 99 různých kol a senzorů) obsahuje i diagnostiku senzorů a přijímače hrudního pásu. Nejzajímavější je ale variabilita délky měření a rychlosti obnovování údajů na displeji a frekvence zápisu tréninkových dat, a to nezávisle na sobě. Můžete se rozhodnout, jestli chcete frekvenci šlapání a velikost měřit každou otáčku, nebo celkem za 2 - 8 otáček klik a tepovou frekvenci na základě dvou až jedenácti pulzů. Čím kratší doba měření a obnova údajů, tím přesnější údaj vidíte, tím hůř se ale do něj trefuje tím správným úsilím. Frekvence zápisu zase ovlivňuje celkovou délku tréninků do paměti zapsatelnou. Pokud zapisujeme každou vteřinu, vejde se do paměti přibližně dvanáct hodin jízdy. Nejdelší interval zápisu a tedy nejdelší zapsaný soubor je 340 hodin po 30 vteřinách, tedy půl roku nadprůměrně trénujícího hobíka. Mezi těmito dvěma krajnostmi si můžeme volit ze zápisu každých 2, 5, 10 a 15 vteřin. Velká paměť tedy trochu kompenzuje fakt jediné instalace software, kterou si v případě stolního PC nemůžete vzít sebou na soustředění.

Připojení palubní jednotky k PC se děje pomocí klasického sériového rozhraní RS232, které provází PC od úsvitu jeho dějin. To má svoje výhody tehdy, pokud ho váš počítač má – nevyžaduje žádné zvláštní ovladače, prostě nainstalujete základní software, připojíte drát, na jeho konec Ergomo a pracujete.

Jisté potíže mohou nastat, pokud sériovým rozhraním vámi vybrané PC nedisponuje, což je typické pro moderní notebooky. K Ergomu je sice přibalený interface USB-RS232, ale podle mojí zkušenosti i podle informací výrobce takový kříženec ne vždycky funguje. Na vině může být jak samotný standard USB, který přenáší data trochu jinak než původní RS232, tak i fakt, že si právě výrobci notebooků tento standard občas upravují kvůli zmenšení spotřeby a možná i zjednodušení základní desky po svém. Dodnes nezapomenu, jak jsem přes „redukci“ USB/RS232 (jinou než je dodávaná k Ergomu) připojoval starý interface ( Interface Plus pro Xtrainer Plus a Acurex) Polaru k notebooku, abych pak zjistil, že „nic“. Na stolním PC přitom všechno běhalo normálně. Po několika dnech zuřivosti jsem se dopracoval k příčině – USB port notebooku odmítá připojené zařízení napájet dostatečnou porcí elektřiny. Naštěstí se mi s pomocí servisu podařilo znovuobjevit dávno zapomenutou a ani v manuálu nepublikovanou vychytávku, totiž fakt, že interface Polaru v sobě pro podobné případy ukrýval místo a kontakty pro devítivoltovou baterii.

Související odkazy

 Web autora článku
 Oficiální stránky Ergomo.cz