Po mistrovství světa šluknovského výběžku Tour de Zeleňák jsme odchytli jeho vítěze Jakuba Svobodu, který přislíbil odpovědět na všechny otázky, vznášející se zvláště v poslední době kolem jeho osoby. Co říká na silná slova jako doping, výzdoba silnice při DAAK touru, EPO i hrdinu české cyklistiky Ondru Gregora?
Gratuluju k vítězství na Tour de Zeleňák. Jak se jelo?
Bylo to těžký, nechtěli mě nechat. Dost kilometrů jsem jel s půlminutovým náskokem, ale nakonec jsem je urval až ve sjezdu.
Letošní sezónu jezdíš za tým SKC Favorit – Joko. Jak jsi spokojen?
Do profi týmu jsem šel kvůli závodům. Je to vyšší třída cyklistiky. Dostal jsem se na kvalitní závody. Mám za sebou 7 etapáků v cizině, 70 závodních dní a přes 7 tisíc závodních kilometrů z celkových 24 tisíc. Nepodařil se akorát Závod míru, který stojí několik set tisíc korun a ty se nepovedlo sehnat.
Lítáš teda na kultovních strojích značky Favorit?
V každým profi týmu vozíš věci od sponzorů. Třeba závoďákům neseděj, ale vozí se. To samý brýle nebo tretry. Někde se dá dohodnout (proto se vozí návleky na tretry…) a někde ne. Míst je málo a zájemců hodně. I když u nás cyklistika není o vydělávání peněz. Je ale o cestování a hlavně o závodění, to je pro mě největší droga. Mě taky moje závodní kolo úplně nesedí, na menší závody jezdím na svém.
A tvoje úspěchy?
Žádná hvězda nejsem ani si na ni nehraju. Byl jsem v týmu nový, s úkolem vozit vodu a být vidět při závodech. Já mám svoje silný období v létě a září. V Lidicích jsem vyhrál 7 vrchařských prémií, v poslední královské etapě jsem byl 130 km z celkových 180 v úniku. Byl jsem 10. v časovce, jezdím 5. místa na Poháru. Je lepší jezdit v úniku a být při závodě vidět, než dojíždět v balíku pátý. Pro mě je 2. místo stejný jako 50. Poslední závody jsou už ovlivněny nařčením z užívání EPO, což se podepíše na psychice.
EPO, doping, to je atraktivní téma. Ponořme se do toho trochu víc..
Všechno začalo anonymním mailovým udáním známého borce vystupujícího pod uměleckým jménem Ondra Gregor.
Subject: ostuda cyklistiky
Blýží se mistrovska časovka i zavod a ostudou je že na těchto zavodech budou
startovat takový( prosypanci) jakoje Jakub Svoboda KAMENICKÝ ŠENOV team JOKO
Celou dobu byl nula než se dostal k doktorovi:
MILČŘOVY telefoní čislo 603 951725
Ktery mu ordynuje EPO, nazev leku je EPREX
Proč něco neudeláte než z toho bude ostuda, když ho vezmou na dopink.
ALE TADY JE BORDEL ANI TU NENÍ KREVÍ SKOUŠKA.
PROBOHA ZAKRČTE AT NEDĚLÁ OSTUDU CYKLISTICE
nejste jediny komu to posílálm
doufá že to dojde i antidpingové komisi a zakročí
proč to píšu nelíbí se mi sistem v kterém žijeme
Hmm, to je pěkný dílko. Co po tomto mailu následovalo?
Celou dobu jsem si z toho dělal legraci. Ale v poslední době už to přestává být sranda. Po mistráku jsem byl předvolán na testy, ve všední den v půl šestý. Po 5 hodinách zadržování, kdy komisaři stále nevyhovovaly vzorky kvůli pH, které se slovy “My tě dostanem” končily ve výlevce, jsem na základě telefonátu s právníkem ze zkoušek odešel. Nový stanovy antidopingového výboru vznikly koncem května, podle nich může být závodník zadržován až 12 hodin.
A současné stádium?
V úterý mě čeká slyšení u antidopingové komise. Je mi jedno, jak to dopadne. Ze současného stavu jsem znechucen, celá aféra se projevuje i v místních závodech, třeba nápisy na silnici při DAAK touru. Je mi jedno, co si o tom kdo myslí, mám čistý svědomí. Na DAAK jsme přijeli s Kozubkem vyhrát závod pro mýho kamaráda Mirka, který se poprvé od únorové nehody dostal z nemocnice. Příští rok už určitě nepřijedu, kvůli salámům a skleničkám se nevyplácí investovat statisíce do dopingu 🙂
Tvůj názor na doping?
S dopingem nesouhlasím, ale nikoho za jeho užívání neodsuzuju. Je to věc každýho závodníka, každý vrcholový sportovec se někdy s dopingem setkal. Já ale nestojím o to, že až se mi naroděj děti tak to budou ještěrky.
Raději otočíme list. Co tě letos ještě na kole čeká?
Všechno záleží na výsledku komise. Může to taky být pití piva a honění koček. Závodů je ale ještě hodně, hodně si věřím v časovce dvojic, kde pojedu s Blahutem. A kariéru chci ukončit v prosinci na závodech kolem Jihočínského moře. Je to exotika být vyřízenej ze závodu přes Vánoce a Nový rok. V říjnu si orazíš, od listopadu trénuješ a v prosinci už musíš být připraven závodit. Tyto závody jsou vrcholem sezóny australských manšaftů. Zvládnout se to dá, je to zážitek na celý život.
Konec kariéry?
Bude mi 30 a každý kolečko se jednou unaví. Závodím 16 let. V Čechách si na živobytí vydělá cyklistikou 5 lidí, není to o penězích, ale o lásce ke kolu.
A co bajky, chystáš se v cyklistickém důchodu přesedlat na tlustý gumy?
Na bajku jezdím, hlavně přes zimu a na podzim. Ale určitě se objevím i na některých maratonech. Na kole se nedá přestat jezdit, akorát musíš změnit intenzitu. Z toho mám strach, jsem od přírody prestižák, kolikrát závodím tak, jako bych měl při tom umřít.
Díky za rozhovor a přeji úspěšné dotažení letošní sezóny.
