Achilles Crystal Tour 2003 review – silniční maraton v podání bikera

Nechal jsem zlákat avizovaným prvním ročníkem závodu, který se jel v kraji mého bydliště. První ročníky jsou vždy loterií, ale co – zkusím to, navzdory nekřesťanskému startovnému. Důvody pro účast v tomto silničním klání byly prozaické, nedávno jsem pořídil silnici- tzv. ‘kolo raritku’, jak říká Dlouhán tj. MORATI po Kačence Neumannovic, chtěl jsem zkusit zda-li vydrží.

Před samotným závodem jsem zkoušel vyzískat alespoň informace o trase, dostalo se mi strašidelných scénářů o trati bývalého závodu Bohemia a o nejtěžší „Ještědské etapě“, představil jsem si, jak jsem někde díky svým pouze 21 zubům (Katka musí mít ale ukrutnou sílu) odkecán a ztracen v okolí Jablonce – fuj, fuj. Naštěstí se tyto chmury při prezentaci rozplynuly.

Prezentovat jsem se vyrazil v pátek (předvečer závodu), naivní biker uvyklý značení a cedulím z Klatov aj, nevybavil jsem se adresou a krutě jsem narazil. Při průjezdu Starými Splavy nebylo o maratonu ani štěku, říkám si, že za 500 peněz mohli něco na karton načmárat:-). Po několikerém dotazování usedlíků, konečně jsem osadu Vlastu a Plesar s prezentační chatkou objevil. Překvapilo mě, že jsem zatím závodníkem č.7, prý však čekají 100vku nadšenců. P. Rohas mě ujistil, že Ještědská etapa se nepojede kvůli špatným povrchům, pojedeme pro změnu etapu „Lužickou“ – z bláta do louže. V jeho stručném vytyčení trasy mě zaujal úsek mezi H. Světlou a Novou Hutí, bikový úsek po asfaltu z dob Franze Josefa vhodný pro dobře stavěné „celopéro“ a ne pro chrabré silniční stroje. No nic, hajdy do postele.

Ráno se na startu sešlo 27 borců těšících se na porci 186 km. Ze začátku pohoda, jede se v „balíčku“, průměr cca. 35 km. Já docela trpím, z biku na balík nejsem zvyklý, bojím se a necítím se dobře. Na 65km přijíždíme pod velký kopec, kde se začíná „lámat chléb“, bohužel já se docela šetřím či spíše nestačím – BALÍK ODJÍŽDÍ, ach jo. Přichází právě onen bikový úsek, dva nešťastníci defektí. No a začíná má sólo jízda – závod pro mě skončil.

Trať je značená sporadicky, sem tam občas žlutá šipka mě ujišťuje, že se můj výlet ubírá správným směrem. Dojíždí mě píchnuvší borec, chvíli jedeme společně, střídáme, v kopci se však ukazuje příliš nabušen a s přehledem mi ujíždí, zase sám. Na 130km jsem na předposlední občerstvovačce nabádán, abych jel do cíle nejkratší možnou cestou a už více se netrápil v kopcích, s radostí se s touto radou ztotožňuji. Zpátky do Splavů je to však i tak cca. 50km. Stavím v Lípě na benzínce a doplňuji bidony, bolí za krkem a kolo se zajídá. Konečně cílová páska, projíždím již s číslem na půl žerdi a přiznávám zkrácení trati, jsem uklidňován skutečností, že tombola vzhledem k počtu závodníků bude pro všechny. Dávám obídek, světlá záležitost celého dne, kuřátko s rýží!

RESUMÉ: hezká kopcovitá trasa, bohužel špatné silnice, přemrštěné startovné, zlé značení, závod se jel za plného silničního provozu, jinak pěknej trénink, 180km bych si jen tak sám od sebe nedal!

Výsledky se pravděpodobně objeví na stránkách českolipské cyklistiky.

You may also like...