Dlouhodobý test kol Mavic CrossRoc UST Tubeless

U příležitosti přezouvání svého oře na zimní kola jsem se rozhodl podělit se s vámi o své zkušenosti s 5 měsíčním používáním zapletených kol Mavic CrossRoc UST spolu s plášti Michelin Comp S Light. U mě i v mém okolí převládala nedůvěra k bezdušovým systémům. V bikových magazínech jsem se také jednoznačného stanoviska nedopátral, rozhodl jsem se tedy učinit pokus na sobě. Jak dopadl?

Začnu technickými parametry kol:





Hmotnost: přední 810 g / zadní 1010 g
Kompatibilita: HG 8-9ti kolečko, UST – bezdušový systém
Výplet: vpředu radiální, 20 ocelových zeslabovaných paprsků na předním i zadním kole.

Použité technologie:

UST TUBELESS – systém pro bezdušové pneumatiky, umožňuje montáž bez použití nářadí, jednoduše vyměnitelný ventilek, systém podporován všemi významnými výrobci pneumatik (Hutchinson, Kenda, Michelin, Schwalbe, Specialized, Continental, Nokian, Tioga, Panaracer, Ritchey…)

FORE – tělo ráfku je uzavřené, bez otvorů na kalíšky niplů, horní obvodovou stranu tvoří naprosto hladká plocha. U takového ráfku nejsou nutné žádné pásky pod duši, je i celkově pevnější.

QRM – náboje používají zapouzdřená vyměnitelná průmyslová ložiska.

MAXTAL – speciální hliníková slitina používáná firmou MAVIC, vyšší pevnost.

SUP – technologie svaření a opracování spoje ráfku, spoj je téměř neznatelný a pevnější.

UB CONTROL – speciální úprava brzdné plochy ráfku, zvyšuje účinnost brzdovových špalíků a komfort brždění.



Z nabídky plášťů dostupných na našem trhu jsem zvolil značku Michelin, model Comp S Light. S 540 g patří mezi nejlehčí bezdušové pneumatiky, vyhovuje mi i hrubším vzorkem a vysokou přilnavostí směsi.

Montáž:

Vzhledem k doporučení výrobce nepoužívat montpáky vyžaduje montáž napoprvé trochu více trpělivosti než je obvykle nutné. Za použití lubrikačního přípravku (může být “mýdlová vodička”) a postupu dle návodu se to dá zvládnout. K nahuštění z nulového stavu je potřeba kompresor, protože než bočnice pneumatiky zapadnou tlakem do stěny ráfku, systém samozřejmě vůbec netěsní a sebevyšší frekvence ruční hustilky potřebný přísun vzduchu nevyvine. Jakmile se ale pnumatika chytne, další laborování s tlakem je už bezproblémové s jakoukoliv pumpičkou.

Jízdní dojmy:



Po přesedlání z ráfků Mavic F519 s výpletem zeslabovanými dráty DT Swiss Revolution a obutých do plášťů IRC Mythos byla okamžitě cítit vetší tuhost kol, která spolu s nízkou obvodovou hmotností způsobuje okamžitou reakci na šlapání do pedálů. Ložiska také běží o mnoho hladčeji než moje dosavadní LX náboje. Pláště díky vzorku a směsi podrží i v náročnějším terénu, ani na asfaltu nijak nezaostávají. Bezdušový systém umožňuje použít nižší tlak bez rizika procvaknutí duše, důsledkem toho je daleko větší komfort jízdy. Z brzdových špalíků si s ráfkem nejvíce rozuměly červené Cool stopy.

Oprava defektu bezdušové pneumatiky:



Za celou dobu mě postihly dva defekty, oba jsem si bohužel způsobil sám riskantním použitím příliš sjetého zadního pláště. Oprava při závodě spočívá ve vyšroubování UST ventilku a instalaci klasické duše s galuskovým ventilkem.


Montáž je časově srovnatelná s klasickým dušovým systémem (možná dokonce rychlejší, protože není nutno píchnutou duši vyndavat a pracně ukládat do dresu či camelbaku – do lesa přeci nepatří 🙂 Další jízda není problém, plášť se i při použití duše chová naprosto standardně.
Pokud se jedná o normální defekt normálního rozsahu, není problém bezdušový plášť opravit záplatou – flekem, třeba v běžném pneuservisu za cca. 50 Kč.

Odolnost:


U ráfků jsem se během 5000 km nesetkal s žádným problémem. Pouze jednou jsem je musel lehce docentrovat běžným centrklíčem, a to si myslím, že je při jízdě nijak nešetřím. U plášťů mě překvapila relativně nízká životnost, cca. po 2500 – 3000 km jsem byl donucen zakoupit nové. Je to daň za měkčí směs s výbornou přilnavostí. Možná je to běžná hodnota a mě překvapila jen díky tomu, že jsem byl zvyklý vozit jedny IRCéčka celou sezónu. Nepotvrdily se ani informace o průběžném úniku vzduchu a nutnosti častého dohušťování. Pokud správně (bez násilí) provedeme montáž, podobným problémům se vyhneme.

Pokus tedy dopadl k mé spokojenosti, kola se osvědčila při běžném i závodním použití. Rok 2003 byl posledním rokem jejich výroby, díky kvalitnímu servisnímu zázemí i dostatku případných náhradních dílů bych přesto tuto investici doporučil, lze narazit na zajímavé nabídky – ceny od 7.200 Kč, dokonce jsem objevil i výprodej v německém e-shopu s cenou 110 Euro (!) za komplet. Získate tak kola vhodná i pro náročnější použití s minimální potřebou servisu a údržby.

You may also like...