Profesionální přístup organizátorů závodu se projevil hned po příjezdu do České Kamenice, kdy jsme byli pořadateli navedeni jak na parkoviště, tak i do budovy, kde probíhala prezentace. Start se uskutečnil na náměstí v osvědčených 11 hodin. Začalo se hned pěkně zostra, po stopách jarního XC Okruhy pod Jehlou.
Po rychlém asfaltovém sjezdu (během kterého jsem zjistil, že velký převodník zařadím pouze taháním za lanko, nikoliv klasicky řadící páčkou) následoval nájezd do technicky náročnějšího terénku. Točky mezi stromy, kořeny, dlouhé a občas vyloženě brutální výjezdy střídáné rychlými sjezdy, přesně tak má podle mě vypadat maratónská trať. Značení bylo bezproblémové, příjemně působilo nevídané zdravotnické zabezpečení témeř všech rizikových úseků.
Na cca 20. kilometru mě postihlo to, co jsem si vůbec nepřál, a to defekt. Pravděpodobně příliš nahuštěná bezdušovka (navíc se záplatou po stejné příhodě na Pahorkáči) nevydržela jeden z mnoha sjezdů. Opět jsem měl příležitost poznat značnou část startovního pole z příkopu během montáže duše. Čekalo na mne dalších 65 kilometrů – v této situaci to spíš působilo uklidňujícím dojmem. Kolem 35. kilometru, po spořádání prvního Karbošnek šampónu, stavím na 1. občerstvovací stanici. Krátce potom následuje dělení tras – k dispozici byla i 40ti kilometrová varianta. Do té k mému údivu zamířili i všichni členové skupiny, se kterou jsem momentálně bojoval. Od této doby jedu víceméně sám. Táhlý asfaltový výjezd obcí Líska, šotolinový sjezd, nádherné lesní úseky, atraktivní brod.
Druhou občerstvovačkou projíždím, soukám do sebe obsah další (nakonec byly 4) nukleární tuby, občas někoho dojíždím. Trasa ubíhá, druhá půlka závodu je přeci jen méně vlnitá. Na 3. občerstvovačce v obci Kytlice doplňuju bidon, přejíždím nejvyšší bod závodu Medvědí Hůrku a blížím se do České Kamenice. Docela mě překvapí několik nečekaných stoupání, s vidinou cíle na dosah se ale jede dobře. Opět připomenutí okruhů po Jehlou, sjezd do Kamenice a poslední úsek vedoucí městskými ulicemi a uličkami. Cíl jsem spatřil před 15. hodinou, čímž jsem splnil svůj plán.
Maraton Česká Kamenice bude určitě kanditátem na nejlepší závod, kterého jsem se letos zůčastnil. Výborně zvolená trasa, kvalitní organizace a 100 % zabezpeční po celé trati závodu předčí většinu ostatních akcí, kde se často setkáme i s více než dvojnásobným startovným.
Graf z Polaru:
Fotografie pořídil ing. Lukáš Kubata.
