MTB manévry ve vojenském prostoru Ralsko

Prezentaci jsem odbyl už v sobotu odpoledne, kdy jsem jel podpořit týmové kolegy jedoucí 24 hodinovku v Liberci. Kromě reklamních materiálů a vtipného trička závodu se v igelitce s logem České spořitelny nacházel i jeden lahváč Konrád, celkem příjemná změna.

V neděli jsme do místa konání závodu – chatové osady Zátiší u Hamru na Jezeře – dorazili lehce po deváté hodině, parkování na louce bylo dobře zorganizováno a žádné neplánované stresy nenastaly. To, že jsem si vzal dvoje kraťáky a žádný dres raději nezmiňovat – naštěstí nafasovaný testovací Craft Pro Cool vypadá dobře, absenci kapes řeším zastrkáním gelu do nohavic.

Lehké rozjetí, díky absenci plůtků nebyl problém zařadit se v osmisethlavém startovním poli dopředu někam kolem rozumného 50 místa, během zbývajících pěti minut do startu v půl jedenácté jsem pozřel polovinu z dvojitého balení gelu Enervit a čekal na výstřel. Nejelo se za žádným zaváděcím vozidlem, takže na rovných asfaltkách vyšperkovaných 20 cm hlubokými kalužemi se jela slušná kaše. Přesto jsem moc pádů nezaznamenal, v nájezdu do terénu se zrovna ze země za hlasitého klení sbíral Milan Špolc, přeci jen moc bajkerů pohromadě znamená určité riziko:-).

Specialitou terénů v okolí Ralska je písek, a tak si ho závodníci užili dosyta – jediné fungující pravidlo je pořád bušit do pedálů, kolo pak alespoň přibližně drží zvolený směr. Po půl hodině se začaly dělit skupinky, jeli jsme v 8 lidech, střídali špic a byl i čas na vychutnávání si všech pasáží trasy. Ta nedosahuje obtížnosti klasických maratónů, ale vede atraktivními místy bývalého vojenského prostoru, převažovaly lesní a polní cesty. Převýšení vzhledem k typu závodu tak akorát, dva výraznější výjedy a zbytek víceméně jenom “brdky”. Technický bahenní úsek kolem potoka tentokrát proběhl bez pádu.

Na občerstvovačkách jsem ani jednou nestavěl, pouze za jízdy chytil nějaký ten banán. Potešily bidony na výměnu. Rozumné tempo a minimální nástupy ve skupině způsobily to, že jsem se nedostal do žádné krize a celý závod poměrně rychle utekl. Zároveň musím vyzdvihnout účinky gelu Enervit, který mě asi také docela podržel.

Trochu jsem prokaučoval posledních cca 1.000 metrů závodu, které se klikatily přímo v kempu Zátiší a výrazněji se neprosadil ve skupině a spurtu na pásku, ale i tak jsem s časem 1:53:17, 17. místem celkově a 5. v kategorii dost spokojen.

Další závod v režii Radka Patráka z Paklisportu proběhl na 100%, léta zkušeností a profesionální přístup je prostě znát. Super atmosféra při vyhlašování i rychlé vylosování tomboly bylo dalším kladem celé akce. Jediný problém, co jsem zaznamenal, byly tradiční fronty na pivo a guláš v cíli, ale to asi k takto masovému podniku patří.

Takže nezbývá než poděkovat všem pořadatelům za vydařenou neděli a popřát dost energie a nápadů do dalších ročníků.

Photos by: Kajman