Další zastávkou Českého poháru v MTB maratonu byl
Hradec Králové. Zdejší rovinatý terén i pouhých 65 kilometrů dlouhé
trasy mělo už dopředu varovat všechny příznivce klasického pojetí MTB
maratonu a připravit je na “poněkud rychlejší” průběh celého podniku.
To však neplatilo o prezentaci, kdy celé startovní
pole odbavovala jedna osoba u malého okénka v pokladně na prodej lístků
na fotbal a kde jsem ve frontě ztrávil téměř celých 50 minut,
které nám po příjezdu zbývaly do staru. Nemluvě o pekelné karaoke
produkci neznámé umělkyně od kolotočů z vedle probíhajícího dětského
dne. Náladu mi nevrátilo ani triko závodu a čip bez zálohy.
Startovní výstřel v 11 hodin uvedl do pohybu masu
cca. 500 cyklistů na delší trati, průjezd pelotonu městem zpestřilo
několik aut jedoucích či stojících v protisměru (to první hned v
zatáčce po startu), snažil jsem se zajistit si dostatečný prostor okolo
řidítek a trochu se prodrat dopředu.
Nájezd do “terénu” tempo nasazené na hradeckých
bulvárech nijak výrazně nezměnil, začínal jsem si docela zvykat. Mé
obavy z jízdy v MTB balíku se ukázaly jako oprávněné, téměř v každé
(dle místních zvyklostí pravoúhlé) zatáčce mě někdo kontaktoval rohem
řidítek apod., padalo se opravdu hodně. Já osobně tentokrát všechny podobné krizové situace přežil.
Značení trasy bylo v pořádku, uvítal bych informace o zbývajích
kilometrech, které jsem díky netradičnímu tempu závodu nedokázal
odhadnout. Občerstvovací stanice jsem nevyužil. V druhém okruhu
mi závod začal připadat dost monotónní, občasné přeháňky změnily povrch
na průběžnou bahenní lázeň (ale ne ve smyslu toho, že by se kolo
bořilo, na rychlost nemělo počasí vliv). Přední kolo obuté do Pythona sebralo jeden z rozsypaných připínáčků v nějaké vesnici, naštěstí k úniku vzduchu došlo až po jeho vytažení v cíli. Ten jsem projel s časem 2:02:19, což by znamenalo cca 11. místo v mé kategorii muži do 40. Ve výsledkové listině jsem se našel v kategorii elite:-).
Škoda, že zázemí velkého města i silného partnera závodu se
neproměnilo ve větší sportovní zážitek, objet pohárový maraton za 2
hodiny není to, co bych od této kategorie akcí čekal. Pokud nehodnotím
své zážitky ale sportovní úroveň podniku, je nutno vyzdvihnout, že se v
Hradci sešla téměř kompletní maratonská špička, vyšperkovaná po Giru
výletujícím Janem Hruškou.
Takže – kdyby se Okolo Hradce jelo například týden po
Drásalovi nebo Sudetech, určitě bych přijel vrátit si seběvědomí
ztrátou nějakých 8 minut na prvního závodníka v cíli, ale jinak nevidím při zachování současné podoby a délky trasy důvod přijet znovu.
