Roháče 2001 – pozdě ale přece

Konečně po téměř 2 letech v sobě nacházím dostatek vnitřní síly (díky nezměrné nudě a chřipce) a sepisuji hrubý itinerář “nomádí výpravy” a především uveřejňuji fota z našeho celkem zdařilého putování slovenskými velehorami. Fotil Mára, scannoval Mihal.
Do Tater jezdím se železnou pravidelností, ale Roháče si „pamatuji“ pouze ze svých dětských let, tudíž bylo záhodno si toto krásné horstvo v paměti osvěžit. Pro svůj záměr jsem znásilnil jedince, kteří se osvědčili z předchozích horských výprav, Hynek, Mihal, Mára (lezec&fotograf), Jana (navrátivší se z bulharské Rily) a Monique.

Přesné detaily cesty si již nepamatuji úplně detailně – toto jsou průjmy, užité z mého lodního deníku. Pro přepravu na „slovač“ zvolili jsme osvědčené noční expresy, vyrážíme ve 22:45 rychlíkem Cassovia dne 8. srpence 2001.

9. srpenec / Bystrá dolina
O den později jsme se „vylodili“ v Liptovském Mikuláši, znaveni pitným režimem během cesty a pohodlím, které cestování s ČD skýtá. Odjíždíme busem směrem k horám do vísky Podbánské, kde po menším zakufrování s vysedáním začínáme naši pouť. Po cca. 2hod. chůze Bystrou dolinou rozbíjíme tábor. Hezky u potůčku, 5m od hlavního chodníku (žluté značky). Jsme hodně vysíleni, tak jsme si po celou dobu nevšimli žádných výstražných cedulí varujících před rozděláváním ohně a tábořením. Po indiánsku hloubíme malou jamku a už vaříme čajík, opékáme co se dá – zapuzujeme hmyz. Stavíme stan, jen tranzistorák nám chybí. To bude průser:-))).




















10. srpenec / Bystrá – 2248 m.n.m.
Pokořili jsme nejvyšší vrchol Roháčů, nadšeně rozesíláme SMS do všech stran – máme signál!! Sestup je dosti náročný, stávám se terčem kritiky děvčat, „zda-li jsem se jako neposral, že je bolejí kolínka vystavené tíze batožin“. Bystré sedlo se stává místem válečné porady, já chci pokračovat hřebenovku, ale jsem přehlasován a proto scházíme Račkovou dolinou do civilizace. Hurah do hospůdky v kempu, popíjíme a rozbíjíme tábor na zápraží stánku samoobsluhy, lije celou noc. Ráno k našemu údivu, slovenští občané se shlukují do úhledné fronty na rožky a jiné pochutiny před naší noclehárnou.




















11. srpenec / Baranec – 2184 m.n.m.
Skupina se dělí, pánové vyrážejí zpátky na hřeben přes Baranec, dámy volí „pohodovku“ – sraz večer na Žiarské chatě, zda-li se ještě někdy sejdeme – nikdo netuší. Krásný výstup na Baranec, porážíme časové ukazatele. Žiarske sedlo, v údolí se rozprostírá krásné pleso, ale Štrbské to asi nebude. Po zelené značce scházíme na Žiarsku chatu, kde omrkáváme možnosti noclehu a znovu popíjíme. Děvčata přicházejí po nás, ale všichni se ve zdraví setkáváme nad lampičkou vodky. Notně vykaleni odebíráme se stavět stany, zatímco venku zuří vichřice, docela legrace.




















12. srpenec / Ostrý Roháč – 2087 m.n.m.
Poněkud rozlámán (spali jsme v kolejích od lakatoše) probírám se z mrákot, je krásně, těším se na další tůru. Zkoumám památník „obětem hor“ a nějak na mě dopadá tíseň, je to dosti magické místo. Vyrážíme všichni společně směrem na Smutné sedlo, kde se naše cesty dělí. Dívky pokračují lehčí variantou Smutnou Dolinou na bývalou Tatliakovu chatu. Pánové natřeseni na hřebenovku a Ostrý Roháč. Jsme docela zaskočeni náročností trasy, řetězy a plačící děcka z rodin, které přecenily své síly. Stačí chybný krok a následky raději nedomýšlet. Hřebenovka je krásná, Volovec, poté již téměř Polskem na Rákoň a sbíháme na místo srazu – Tatliakovu chatu. Jsme unaveni. Začínáme popíjet, hledáme nocleh. Pozýváme personál chaty na panáčky „čučoriedkového snu“, kalíme čajík s rumem atd. Bratia slovácí si dají říci a pod slibem, že zítra uklidíme okolí chaty a plesa máme kde spát. Tento večer stal mě, Mihalovi a Márovi osudným:-)). Nastoupané km v kombinaci s alkoholem jsou vražedné. Já se snažím vymámit historky o horské službě, medvědech apod. Dívky statečně pijí až do rána.




















13. srpenec / Baníkov – 2178 m. n. m.
Myjeme se v plese, k velkému údivu přicházejících turistů. Sbíráme odpadky a bojujeme s kocovinou – platíme útratu, tolik jsme toho nemohli vychlastat??? Konečně vyrážíme (znovu bez děvčat) směr Baníkov a Tri kopy. Znovu řetězy, dosti se motám a riskuji. Pod námi Rohačská plesa. Sestupujeme Rohačskou dolinou na Zverovku – schůzka s dívkami. Přicházíme večer, chata rupe ve švech. Dohaduji nocleh alespon v restauraci, kde údajně ve 22hod. zavírají a my můžeme v klidu vybalit své spací pytle a zaspat. Jenže? Chyba lávky, v sále panuje čilý halas až do druhého dne, Hynek hlídá a je dosti nervózní. Ožratý Janko napíná jeho nervovou soustavu. Bojím se, aby všechny nezabil:-))).




















14. srpenec / Zuberec
Znovu výstup na hřeben Brestová, sedlo Pálenica, přecházíme Sivý vrch (1804,9 m. n. m.) a cestu si protahujeme, jak je to jen ještě možné. Mám úpal a je mi zle, nevnímám krásu Biele skaly. Nekonečný sestup klečí – konečně jsme na silnici. Dlouhá cesta do Zuberce, jdu silou vůle. Hospůdka, jediná v Zuberci. Nedojídám, odcházíme spát. Hezky za město, jsme nenápadní, batohy, stany a večer odcházíme do přírody. Brodíme přes potůček, krásná loučka. Mára s děvčaty prahnou po stanu, stavějí brutálně žlutý obrovský stan, který je ze silnice nenápadný jako pověstné „sáňky v létě“. 10 min. ležíme, okamžitě přijíždí terénní Lada Niva se slovenskými policisty. Tuším průser. Zvědavě prohlížejí naše pasy, Mára s Janou to ukecávají. Spíme a ráno brzy musíme pryč.












15. srpenec / Liptovský Mikuláš
Po snídani před Nár. výborem opouštíme Zuberec. Víte co je to nafukovací Karosa? To je spoj Zuberec – Lipt. Mikuláš. Zdálo-li se vám někdy, že pražská “socka” již nemůže být více narvaná, tak je to omyl – může. Lidé sedají na sedačky po 3, Mára diriguje, jak co nejvíce šetřit místem. Držet se netřeba, smradu nad hlavu. V Mikuláši v pizzerii na náměstí, tvz. U číšníka buzny (znám nám dostatečně ze zimy a Silvestra) utrácíme poslední slovenské dolare a poté hurah na vlak zpět do vlasti.












pozn. Fotky se nevztahují k jednotlivým dnům výpravy a ani nejsou chronologicky řazeny, je to výcuc, toho nejlepšího z Márova Canonu. Chci tím předejít půtkám s odborníky na Roháčské horstvo.

You may also like...