Trénujeme s Ivčou (diriguje Ondra Vojtěchovský) – srpen – září

Situace je taková, že než se vzpamatuju z jednoho závodu, už zas stojim na startu a tak jen těžko zbývá čas cokoliv komentovat. První v této závěrečné sérii byla x-terra v Německý Žitavě u krásnýho jezera O-see. Jakožto mistrovství této nemalé republiky zajistil závod účast různonárodnostních nadšenců.

Na mě tam číhalo nemilé překvapení ve vodě – ztráta sedum a půl minuty! Ty tři klasický, na který jsem byla zvyklá, vznikly už někdy v polovině jezera… Každý si pak jistě umí představit ten úprk na kole. Cesta na Hvozd (stále do kopce) dávala mi naději. Našeho dvorního fotografa jsme převelili na technickej doprovod vlastní silou, leč záhy se ztratil, nezbývá než pomodlit se k odolným plášťům a pevným řetězům. Dlouho se přede mnou nezjevilo žádně dívčí stvoření, začla jsem zoufat. Až konečně pod samotným Hvozdem vidím oblíbenou trojici: Kačenka, Dáša a Klára. Mám velikou radost! Své již několikrát vyřčené přání "pojeďte se mnou" si tentokrát nechávám pro sebe – nemohu dýchat, ba ani mluvit… Poté ještě několik německých děvčat a svoji neúprostnou soupeřku Petru dohánim až na mravenčí hoře (nesmysl vysoko po schodech, kterej tam vloni nebyl a na mapě vyzeral jako příjemná šotolinová vrstevice…) a díky bohu za něj, to bych jinak byla bez šance!

Běh o devíti kilometrech nebyl na došlap náročný, téměř rovina po široký cestě, ale s Krejčovkou v zádech dost nepříjemnej!!! Ty první dvě cizinky jsem pouhým okem nezahlídla, ale i tak hodnotim tenhle závod za dost povedenej po všech stránkách! ¨

Další boj se uskutečnil v Přední Výtoni, to když jsem se vracela z pobytu u moře. V tréninkovým plánu jsem měla dvě verze – mořskou a horskou. Já samozřejmě u moře jela podle horský verze, neboť ve verzi mořský se moc plavalo… Den před závodem jsem se cejtila naprosto bezvadně, což mě asi mělo varovat. Zas už jsem na plavání ztrácela jen tři minuty a tudíž nebyl důvod k panice. Již z předchozích dvou ročníků jsem znala trať dokonale, ovšem co je mi to platný. Jedou se tři okruhy nejprve směrem vzhůru na široko daleko nejvyšší vrch a pak zas dolů, trať je náročná hlavně fyzicky, ale dá se projet bez šlápnutí na zem. Já si samozřejmě šlápla, i lehla…

Můj sen se v posledním okruhu rozplynul a přijela jsem se ztrátou dvou minut a ty ještě při běhu prodloužila o další dvě. Takže když si to spočítáme, vychází to na celé čtyři minuty a to je už nechutný! Málem mě to položilo a Dáše na mně taky moc nechybělo… Čest našeho týmu zachránil Pavel Jindra a začíná přemýšlet o vítězství v celém poháru. No prosim. Máme před sebou ještě dva závody.

Zobrazit fotogalerii ze závodu

Na další x-terru v Hradci jedu celá v rozpacích, mám vážný obavy, nakonec se uklidňuju příslibem, že začnu v zimě plavat… Tady bylo plavání odlišný od předchozích ročníků v tom, že nás obrátili do protisměru, to abychom nechodili pěšky. Ale dalo se, já chodila často a i přesto, že časově nebyla plavba na dlouho, jsem zas svý standardní tři minuty ve skluzu. Šest rund na kole není málo, trať je však náročná především na počítání, terén naprosto dokonalej, nikde se neodpočívá, žádný prudký stojky, výmoly… pouze jeden opravený přelez přes potůček, aby se opravdu nemuselo skočit na zem (jen moje sestřička šestkrát skočila). ¨

Moje taktika jet "na krev" zabrala už v druhým kole a s ohromnou radostí jsem to rozšlapala až do cíle, pro jistotu s co největším náskokem. Osmičku běhu nám rozdělili na dvě čtyřky, čímž se mi několikrát naskytnul pohled na kolemběžící a možnost hlídat si flek. V cíli první, to to trvalo… Kačenky výkon netřeba komentovat, přes zimu ji naučíme jezdit v terénu… A Pavel Jindra si vysloužil druhý místo, pouze o sedum vteřin za vítězem a moc se zlobil na prvního, že se nechal vodtáhnout cyklistou ze štafety. Tak nevim, jak moc je to nefér, asi bych se taky táhla…

Zobrazit fotogalerii ze závodu

A zítra nás čeká poslední x-terra, kdesi v Praze a nejspíš nám pořadatelé chystají takové malé páteční překvapení, kudy se to asi pojede…A nebo se špatně koukám a všichni už maj najeto…

Rozpis 13/08 – 26/08

Tréninkový plán

Rozpis 27/08 – 09/09

Tréninkový plán

A dojmy nezávislého pozorovatele? 

Trénujeme s Ivčou

Žitava – pro zajímavost – odstup na vítěznou Annu Baylis-Scheiderbauer (Team Ghost International, účastnice OH Sydney 2000, trojnásobná vítězka Transalp Challenge v mixu, 21 vyhraných etap na Transalpu 🙂 byl hrozivých více než 7 minut na plavání, 2 minuty byla ztráta na kole a o půl minuty měla Ivča rychlejší běh. Druhá Katrin Hill (mj. vítězka Xterra German Tour 2005, 3. místa z ME atd…) dala opět kolem 7 minut ve vodě, dostala ovšem více než 4 na kole a 1 při běhu, takže celkově chybělo do 2. místa něco přes minutu… Takže Ivanice – jestli nezačneš plavat, bude to fakt škoda!

You may also like...