Ve spolupráci s Ondrou Vojtěchovským a Ivanou Loubkovou jsme připravili seriál, ve kterém se budeme prakticky zabývat sportovní přípravou amatérského závodníka pod dohledem profesionálního sportovního lékaře a trenéra. Během roku postupně projdeme všechny fáze a budeme zveřejňovat měsíční tréninkové plány, dnes začínáme sportovní diagnostikou.
Představením obou hlavních aktérů
Ivča Loubková jest 26 letá sportovkyně, která se posledních pět let zaměřuje na multisportovní disciplíny, jako je duatlon a triatlon. V sezóně 2006 dosáhla mnoha úspěchů, jako je celkové vítězství v seriálu X-Terra Czech Tour, bajkovém Peklu Severu a spousta jednotlivých umístění na bedně jak v běhu, tak i duatlonu, triatlonu a na kole (např. 1. místo Krkonošský Scott maraton, 2. místo Kolem Mostu s kolem, 3. místo v 1/2 MX Česká Kamenice, 1. místo Kytlický duatlon atd..).
Sportu se věnuje od 19 let, závodům od roku 2003 v oddíle TT Cyklorenova Cvikov pod taktovkou svého otce Bódi. Orientační běh a kolo vystřídal zmíněný duatlon a triatlon prokládaný během, od roku 2004 má stále větší podíl cyklistika. V říjnu padlo rozhodnutí svěřit se do rukou odborníka a najet na systematické tréninkové vedení.
Jedním z nejpovolanějších v tomto oboru je MUDr. Ondřej Vojtěchovský, který je mimo jiné spoluatuorem a spolupracovníkem on-line tréninkového systému www.cyklotrenink.com. Profesí atestovaný chirurg se od roku 2000 specializuje na sportovní medicínu, zejména problematiku cyklistiky a vytrvalostních sportů. Od roku 2005 spolupracuje s prestižní sportovní laboratoří CASRI. Pohled lékaře spojuje s více než dvaceti pěti lety zkušeností vrcholového a výkonnostního sportovce (plavání, bojové sporty, cyklistika).
Laktáty
Prvním krokem bylo nevyhnutelně nutné stanovení laktátové křivky.
Cykloslovník na www.cyklotrenink.com: Základní charakteristika odpovědi organismu na zátěž vytrvalostního typu. Graf závislosti krevního laktátu (mmol/l) na tepové frekvenci (1/min) nebo podávaném výkonu (W). Jejími základními body jsou aerobní a anaerobní práh, dělí křivku na 3 části: aerobní, přechodovou a anaerobní. Vyjadřuje schopnost svalů zpracovávat tuk jako přednostní palivo, recyklovat laktát a tím šetřit sacharidy jako kritický zdroj energie. Nepřímo lze usuzovat také na obecně vytrvalosní vlastnosti (rozsah La < 2), efektivitu pohybu (rozsah La < 1,0) hranici dlouhodobého stabilizovaného výkonu (la 2,5…3 mmol/l). Základ pro stanovení zátěžových zón.
Přirozenou volbou byla laboratoř Casri. Termín testu cca 3 týdny od objednání naznačuje správně zvolené období, na konci října a začátku listopadu si na tomto pracovišti neodpočinou. Premiérové vyšetření proběhlo na erárním kole, vlastních pedálech a svých tretrách. Po nastřelení se do cyklistického oblečku následovalo svlečení do půli těla a stanovení tělesných proporcí, kromě váhy a výšky i procenta tělesného tuku. Dále proběhla instalace snímače tepové frekvence a přibližně pětiminutové rozjetí na ergometru.
Tři minuty po spuštění zátěžového testu na 80 wattech následoval první odběr krve z ušního lalůčku, což se opakovalo (už bez píchání) každé tři minuty, před přidáním dalších 25 wattů zátěže. Poslední dva intervaly se přidávalo wattů 20, test skončil po 21 minutách na 225 wattech.
"Nejdřív to vypadalo nesmyslně, netušila jsem, že při svém stylu trénování budu muset podobné věci podstoupit, ale nakonec se mi to líbilo. Slyšela jsem, že testy trvají celý den a bála jsem se jakýhokoliv lékařskýho zákroku. Strašně jsem se divila, že musím skončit při takle "nízké intenzitě", nemusela jsem ze sebe nic velkýho vydat a hned po testu jsem byla úplně v pohodě."
Naměřené hodnoty:
| W | W/kg | TF/min | Lakt. | |
| 1 | 80 | 1,50 | 140 | 1,7 |
| 2 | 105 | 1,96 | 145 | 1,8 |
| 3 | 130 | 2,43 | 155 | 1,7 |
| 4 | 155 | 2,90 | 161 | 1,5 |
| 5 | 180 | 3,36 | 172 | 1,9 |
| 6 | 205 | 3,83 | 183 | 3,1 |
| 7 | 225 | 4,21 | 186 | 4,9 |
Stanovené hodnoty:
- Aerobní práh 172 bpm / 182 W
- Anaerobní práh 184 bpm / 215 W
Cykloslovník na www.cyklotrenink.com: AP – jeden ze dvou základních bodů laktátové křivky. Stanovení z "geometrie" křivky (první mírný zlom) nebo z hodnoty La (obvykle 2,0 mmol/l). Jeho určení je většinou orientační a obtížnější než u ANP. Vyjadřuje stav, ve kterém přechází metabolismus z tuku jako převažujícího zdroje energie na režim smíšený, využívající jak tuk, tak sacharidy a mírně i recyklaci laktátu. Oblast okolo aerobního prahu je oblastí s nejvyšším dlouhodobě využitelným výkonem (hodiny). Jedná se vlastně o nejvyšší míru intenzity zatížení , kdy organismus je schopen využít energii z "tuků" až z 80% ( u špičkových cyklistů).
ANP – důležitější ze dvou základních bodů laktátové křivky. Stanovení z "geometrie" křivky (nejprudší zlom) nebo z hodnoty La (3,3…4 mmol/). Horní hranice, na které je ještě organismus schopen udržovat stabilní hladinu zakyselení a laktátu recyklací v méně zatížených oblastech a využívat tuk jako palivový zdroj. Nad ANP je palivem pouze glukóza, a to energeticky velmi nevýhodným způsobem. Rozhraní mezi "standardním" zátěžovým a "krizovým" hormonálním a vegetativním řízením organismu.
Z hodnot prahů se vypočítavají zátěžové zóny:
Po jízdě na ergometru proběhla konzultace, při které se Ivča seznámila se svým budoucím rádcem v oblasti fyzických výkonů. Probírala se sportovní minulost i plány a představy o přicházející sezóně. Ivči rozhodnutí bylo postavit trénink na cyklistice a plavání s během odsunout lehce do pozadí. Kromě X-terry se chce plnohodnotně věnovat kolu, které je její nejsilnější disciplínou i v multisportu.
Seriál bude pokračovat představením prvního tréninkového plánu na listopad a samozřejmě vás budeme průběžně informovat o pocitech při jeho plnění.
